Nejširší z ledovcových jezer české části Šumavy je umně schované pod horou Plechý. Své poklady dá ale rádo na odiv všem milovníkům šumavské přírody.
Plešné jezero má podstatně méně NEJ než jeho ostatní ledovcoví sousedé. Jedním se ale může pyšnit zaručeně. V dobách, kdy se teprve formalovala dnešní podoba šumavských ledovcových jezer, roztával v místech dnešního Plešného jezera ledovec až 1 kilometr široký a zanechal tu dolinu, která dnes spolu se zadržovanou vodou tvoří vlastní plochu jezera.
Ledovcových jezer je u nás celkem pět a jsou jimi kromě Plešného jezera i jeho nedalecí „sousedé“ Černé a Čertovo jezero, jezero Laka a Prášilské jezero. V německé části Šumavy pak můžeme navštívit tři další.
Název jezera pochází od hory Plechý, na jehož úpatí se jezero nachází. Není to zdaleka jediné jméno, kterým se jezero může prokazovat. Od balvanité morény, která vytvořila přirozenou hráz, se jezeru říká také jezero Balvanité.
I Plešné jezero oplývá příběhy plnými tajemna. V souvislosti s jezerem se například uvádí historka, jak se prostý člověk snažil změřit jeho hloubku. Na člunu dorazil do nejhlubšího místa s klubkem příze a spustil vlákno přivázané na kus železa do hlubin. Vymotal celou přízi, ale ani to mu nestačilo na to, aby se dobral výsledku. Náhle se ale z hlubiny ozval hlas říkající „Změřil jsi mne a za to tě pohltím!“ Dobrosrdečný chudák tak nadobro zmizel z povrchu zemského.
Ledovcový kar jezera je zahlouben do svahu hory Plechý, která je nejvyšším bodem české části Šumavy. Samotné jezero pak leží asi o 300 metrů níže než vrchol hory, tj. zhruba ve výšce 1089 metrů, a je napájeno dvěma viditelnými přítoky v jeho jižním cípu. Velký objem vody se do jezera dostává rovněž během jarního tání sněhu.
Je nutné se zmínit i o důležitosti jezera v novodobé historii. V roce 1791 byl Jezerní potok, kterým odtéká voda z jezera, propojen se Schwarzenberským plavením kanálem a jezero se stalo důležitým zásobníkem vody pro plavbu dřeva. Navíc se zde 13. srpna 1868 při svých cestách po okolí na krátko zastavil i Jan Nepomuk ze Schwarzenberku. Na tento památný den byl z kamene, ze kterého se rozhlížel po okolí, vyrobena pamětní deska připomínající tuto událost. Dnes je spíš štěstí tento kámen zahlédnout, protože při vyšším stavu vody v jezeře je skrytý pod hladinou.
Nutno dodat, že tento pamětní kámen není v okolí jezera jediným pamětním místem. Vysoko na vrcholu boční skalní stěny nad severozápadním břehem jezera stojí dodnes Stifterův památník. Adalbert Stifter byl označován jako „básník Šumavy“ a po jeho smrti 28. ledna 1868 se začalo hojně diskutovat o vybudování jeho památníku. Po zdlouhavých peripetiích byl v roce 1877 slavnostně odhalen v místech, kde ho můžeme až dodnes nalézt. Pomník byl navíc věnován „veškerému obyvatelstvu Šumavy“.
K pomníku se váže i příběh pěti kameníků, kteří na něm pracovali. Každoročně se tu scházeli, a když některý z nich zemřel, iniciály jeho jména byly Franzem Saumerem začerněny. Posledním přeživším byl právě Saumer, jehož iniciály jsou z pochpitelných důvodů dodnes nezačerněny.
Nejlepší přístup k jezeru je po modré a zelené značce z Nové Pece, trasa měří kolem 10 kilometrů. Sedmikilometrová procházka vás čeká, když se vydáte k Plešnému jezeru z osady Jelení. A v případě, že nejdete zespodu, ale shora, tedy z hory Plechý, trasa žluté značky vás po dvou kilomtrech dovede až k vašemu cíli.